Sen

sobota 11. leden 2014 12:00

Před týdnem jsem napsal článek o svých zkušenostech se spánkovou obrnou. V neděli den poté jsem měl to štěstí a nalezl si po obědě chvilku, abych se mohl v klidu natáhnout. Při té příležitosti jsem se s ní setkal opět, a tentokrát jsem si ji zcela vědomě prožil.

Spal jsem asi tak půl hodiny, poté jsem se probudil, ale ještě se mi nechtělo z pelíšku. Řekl jsem si, že je neděle a domácí práce klidně ještě chvíli počkají. Lenivě jsem se protáhl, zavřel oči a pojednou jsem za plného vědomí pocítil, jak se mé tělo uvolňuje a jakoby ztrácí veškerou váhu. Ještě chvilku jsem počkal, až bude spánek o trochu hlubší a pak jsem se rozhodl ve snu vstát. Kupodivu jsem se ani nemusel „rozhýbávat“ tak, jak jsem popsal ve článku o spánkové obrně, šlo to lehce, až jsem na moment znejistěl, zda jsem nevstal doopravdy. Nic jsem neviděl, oči jsem otevřít nesměl, to bych se okamžitě probudil, avšak vycítil jsem, že nejsem doma, ale ocitl jsem se v dětství na chalupě, na níž jsem jezdíval se svými rodiči. Vydal jsem se pohmatu z místnosti a z domu ven, svažitou zahradou k brance. Snovýma očima jsem začal nejasně vnímat zeleň, nějaké cizí auto, stojící na zahradě, až jsem vytušil obrysy vrat. Zlehka jsem je otevřel s poněkud nesmyslným pocitem, že bych je měl za sebou zase zavřít, aby nám neutekla kočka. Pro kočky přece vrata nejsou žádnou překážkou.

Před vraty je silnice, na naší straně jedna zahrada vedle druhé, za silnicí jen pole. Vycítil jsem, že se na silnici pohybují nějací lidé, nejasně jsem viděl jen stíny, které vrhají na zem. Bylo jich několik, nešli normálním klidným krokem, spíš pobíhali sem a tam, a já jsem byl zvědavý, jestli o mně vědí. Zjevně mě nezaregistrovali, čemuž jsem byl rád, protože, ač jsem neslyšel, co si povídají, vytušil jsem u nich negativní myšlenkové naladění.

Rozhodl jsem se, že se vydám na průzkum po silnici podél sousedních zahrad a měl jsem pocit, že povahu jednotlivých sousedů vnímám řečí symbolů. První sousedé měli místo vrat jen silný rezavý železný plech bez jakékoli možnosti otevírání, jako by svému okolí chtěli říct „sem nechoď, u nás není nikdo vítán.“ Druzí sousedé už ani žádná vrata neměli, jen dřevěný jednolitý plot, jímž dávali najevo postoj „u nás se vůbec nezastavuj, k nám ani není kudy jít.“ U třetích sousedů to bylo docela jinačí, svým napůl zastřeným snovým zrakem jsem zahlédl malou branku, obrostlou popínavou zelení a dokořán otevřenou. Za brankou kamenný schůdek a pak krátká upravená cestička. Nikoho jsem neviděl, ale zaslechl, či spíše vytušil nejasný hovor a bylo mi zřejmé, že toto místo obývají dvě přívětivé staré dámy, dychtivé pozvat své hosty na odpolední kávu a poklábosení. Už, už jsem chtěl jejich vytušené pozvání přijmout, ale nebylo mi souzeno. Snové vnímání ustoupilo vnímání skutečnému a mně bylo jasné, že se v ten okamžik chtě nechtě probudím. Otevřel jsem oči s velice příjemným pocitem odpočinutí, jako bych nespal pár minut, ale několik hodin.

Některé teorie tvrdí, že tohle jsou situace, v nichž duše vystoupí z těla a pohybuje se vně, nahlíží na svět netělesným vnímáním. Nevím, zda jsou tyto teorie pravdivé, pokud ano, nedomnívám se, že by se mi stalo něco takového. Považuji to celé pouze za sen, který byl trochu výjimečný jen tím, že si mi při něm podařilo udržet špetku „bdělého“ vědomí.

Nedělám si žádné iluze, že by byl tenhle článek pro většinu čtenářů zajímavý. Mnozí si možná řeknou „s čím nás to tady ten autor otravuje, to je takové povídání o ničem,“ jiní pro změnu nabudou dojmu, že jsem se na stará kolena zbláznil. Nicméně pokud se najde pár takových, které článek osloví nebo dokonce potěší, budu rád.

Jan Pražák

MílaZajímavé!22:2419.5.2014 22:24:53
Jan PražákRE: Transcendentální zkušenost?14:5013.1.2014 14:50:59
ZuzkaTranscendentální zkušenost?18:2112.1.2014 18:21:58
JB001Já taky o ní psát nesmím19:0611.1.2014 19:06:09
Jan PražákRE: To si pište14:4911.1.2014 14:49:13
matkaTo si pište,13:5911.1.2014 13:59:21

Počet příspěvků: 8, poslední 19.5.2014 22:24:53 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.

Jan Pražák

Jan Pražák

Berme život s humorem.

Malá ochutnávka z tvorby na jiných blozích:
Kočky vnášejí pohodu do našich domovů
Cradlesong for lonely hearts


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

REPUTACE AUTORA:
8,52

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.